Než si pořídíme štěňátko

Ještě než si přivezeme malé rozkošné štěňátko domů, musíme si velmi dobře ujasnit a promyslet několik věcí.

Pes je zvíře psovité, které žije ve smečce. Členové smečky se o sebe starají, pečují o sebe navzájem, hrají si spolu, chrání se a starší vychovávají mladší. Když si pořídíme psa, jsme jeho smečka, jsme jeho rodina a tím přebíráme zodpovědnost jako ve smečce. Jsme tu, abychom si s naším členem rodiny hrály, starali se a pečovali o něj, vychovávali jej a také abychom jej chránili. Aspoň v začátku, než se naučí chránit sám sebe a nás. 

Péčí o něj získáme daleko více než mu vlastně za celý život dáme. Pes nám život zkvalitňuje, každé jídlo je o chlup lepší. Náš život je se psem citově bohatší, jsou to hotový terapeuti a to nejen pro psychiku, ale také z pohledu fyzičky. Život se psem je barevnější, zábavnější, plný adrenalinu, ale také psího pochopení a pocitu klidu. Psa si pořizujeme jako kamaráda, parťáka, společníka, sparingpartnera pro sport či k ochraně. Je štěstí, když se pes stane vaším parťákem, vaší spřízněnou duší. Celý život žije jen pro nás, miluje nás a je nám oddaný, my jsme středobod jeho vesmíru, i život za nás položí. Tak je jen na nás, abychom mu jeho psí poslání, jeho službu, oplatili péčí o něj, věnovali mu svou pozornost a dali mu všechnu lásku, které jsme schopni.

Než se rozhodneme pro či proti pořízení psa, je vhodné si odpovědět na několik otázek:

1. Proč si chceme pořídit psa? - Není ta otázka zbytečná? Přeci nemusíme nikomu vysvětlovat, proč to chceme udělat. Omyl. Je potřeba si toto rozhodnutí obhájit sám v sobě. Odvíjí se od toho totiž další spousta detailů. Bude to přítel, společník? Nebo to bude ochránce, pracovní či sportovní parťák? Nebo to bude dobře míněný, leč hodně nevhodný dárek? Bude to doplnění mé image, můj "klenot" k luxusnímu domu, lesklému bouráku?
U toho posledního důvodu, "image", bych místo živého tvora spíše doporučila plyšáka. Pes totiž štěká, žere, vyprazdňuje se a občas umí udělat pěkný bordel, který ale image majitele naopak kazí, Navíc je pes sice ze zákona brán jako věc, ale je to živá bytost, která chce být milován a chce milovat. Pokud jsem materialista, koupím si raději psa z bronzu.

2. Nemáme v rodině alergika? - Svět se naším přičiněním stává do jisté míry nezdravým a díky tomu stoupá počet osob, trpící různými alergiemi. Pokud máme doma potomka či v nejbližší rodině člověka, který se byť jen při pohledu na psa osype nebo dostane astmatický záchvat, musíme si otázku pořízení psa velmi promyslet.

3. Souhlasí s pořízením psa všichni členové rodiny? - Do této otázky jsou zahrnuti i osoby žijící v jedné domácnosti či v jednom domě. Není tím myšleno, že obejdete všech 63 partií panelového činžáku. Už tak křehké vztahy s tchýní, bydlící ve spodním patře rodinného domu, se mohou velmi rychle vyhrotit. Pes je zdroj radosti ale i starostí a problémů. Někomu vadí štěkot, někomu jinému pes prostě smrdí. A pořídit si obří plemeno do bytu 1+KK také není úplně rozumné.

4. Dokážu svého psa vychovávat? - Tím jak se navýšil počet majitelů psů, navýšil se i počet nevychovaných psů. Nevychovaný pes je přítěž nejen pro svého majitele, který si s ním neví rady, ale je to obtěžující také pro okolí. Nejedná se o psi "agresivní", ale o klasické uřvance, psi startující po všem, co se hýbe, psi honící auta, kola či běžce, loudily, rváče atd. Na světě je spousta nešťastných majitelů psů, kteří mají mylně zvolené plemeno. Není nad to, když si měkkosrdcatý člověk pořídí třeba tvrdohlavého malamuta.
Tady je vhodné se podívat, jaké plemeno psa vlastně chceme, co od nového člena rodiny očekáváme. Mám stádo ovcí, tak bychom mohli pořídit třeba Slovenského čuvače. Nebo rád lítám po lese a běh potřebuji k životu, tak bych si mohl pořídit třeba nějakého ohaře. Každé plemeno má své spocifikum, nějaký důvod, proč byl vyšlechtěn. Každé plemeno má své potřeby. Ohaři jsou například běžci, borderky potřebují zaměstnat hlavu a    ši-tzu potřebuje svůj polštářek.

5. Mám na psa čas? - Pes je do jisté míry jako dítě. Také nemá vypínač. Když si psa pořídím, musím si být vědom, že na dobu deset a více let, je tu tvor, který mě potřebuje, který bude vyžadovat mou pozornost a tím pádem, co nejvíce možného času.

6. Kdo bude psa venčit? - Asi nikoho nepřekvapí, že když pes žere, tak se musí i vyprázdnit. Louže a hromádky v bytě můžeme tolerovat tak maximálně u štěňat. A ano, jsou majitelé menších plemen, kteří si psa naučili tzv. "na plýnku", aby s ním nemuseli nikam chodit. Procházky venku ale nejsou jen o vyprazdňování. Pro psa jsou procházky a s nimi spojený pohyb nutností, a docela mi přijde, že je to pro ně něco jako sociální síť. Co chvíli čmuchají u patníku či v trávě nějakou "pesemesku" a dokonce na ni i odpoví. Chodit po venku ve vánici v -15°C není moc radostné, to je pravda. Ale pravdou také zůstává, že procházky poskytují jedinečný čas strávený se psem a prostor pro pohyb nejen psa, ale i náš.

7. Bydlení a držení psa? - Další otázka na řade je jak jsme na tom s bydlením. V případě nájemního bydlení je potřeba zjistit, co bude majitel domu či sousedé říkat na pořízení našeho psa. Prakticky asi nejde zakázat držení psa, ale pokud si majitel domu v bytě psa nepřeje, uvede to jistě v nájemní smlouvě, kterou podepisujeme. Nicméně, za zeptání nic nedáme a je lepší zkusit domluvit dohodu s majitelem domu než následné hádky či soudy.
Pokud bydlíme ve vlastním, je potřeba se rozhodnout, zda pes bude bydlet a sdílet prostor s námi uvnitř domu/bytu, nebo bude na zahradě v kotci. Jak již bylo zmíněno, i velikost obývané plochy může rozhodnout o zvoleném plemeni.

8. Kam se psem? - Je velmi důležité se rozmyslet, kam psa umístíme nejen během naší dovolené. Na některé dovolené je možné svého společníka vzít sebou. Jsou ale také situace, např. nemoc, hospitalizace nebo služební cesta, kdy musíme zajistit péči o něj jiným způsobem.

9. Mám na to? - Další velmi důležitá otázka se týká rodinného rozpočtu. Musíme si uvědomit, že koupí krásného malého štěňátka to teprve začíná. Máme na to, abychom psa uživili? Abychom mu pořídili vše potřebné pro spokojený život? Musíme také počítat s veterinární péčí ať už preventivní nebo v případě nemoci psa. Je vhodné si také rozmyslet zda psa či fenu a zda budeme chtít časem vlastní štěňátka. Tyto částky se také umí vyšplhat do závratných výšin. Člověk by si řekl, že se mu to pak na štěňatech vrátí, ale opak je pravdou. Pokud se nechceme chovat jako množírna, není chovnost zlatým dolem.

10. Je pes psem? - Obrovským problémem některých majitelů se stalo polidšťování psů. Chtělo by se říci: "Dyť on na mě tak kouká, on mi rozumí. Je tak chytrý a bystrý, už jen promluvit." Ano, takový pes je, ale přisuzovat mu lidské pohnutky a lidské vzorce chování vede ke vzniku problémů. Pes je pes a nemůžeme mu vnucovat lidské chování. Pes se řídí vzorcem chování jako ve smečce. Pokud zůstane člověk člověkem a pes psem, budeme všichni spokojeni a vyhneme se spoustě problémů. 

Všechny výše uvedené otázky jsou směřovány nejen k novým majitelům psů, ale měl by je klást i chovatel zájemcům o štěně. Řada problémů totiž vzniká tím, že nový přírůstek do rodiny nesplní naše očekávání nebo má na majitele nároky, které nikdo nečekal.